Poprvé jsi o tom věděla předem... že přijedu ráno...
A i když jsi mi pak ráno psala, abych nejezdil, že to bude trochu jinak, cítil jsem, že vlastně i tak chceš, abych přijel... a já jsem přijet chtěl...
Do školky v 7:10 ...
"Tudy chodí všechny maminky!"
Povídání v autě...
Přejeli jsme kolem paneláku do jiný ulice... (cukalo to moc? :o))
...
"Tak
"Pojď, dneska Tě někam vezmu," a řekla, abych si nastoupil.
Popojeli jsme... do dětství...
Tady jsme bydleli...
tady svépomocí stavěli paneláky, ale protože se přidali pozdě, nezbyla na ně garáž...
tady byl les a tak...
tady bydlí brácha...
tady pak byly hromady písku...
(městečko dostávalo další dimenzi)
tady naši začali
Vždycky se to ve mně pere... paní Hřívová říká nejezdi a já chci... Teď jsem ji poslechl... (blb!) ... (nechci žádný překvapení a nechci Tě vidět na 5 minut) ... a nejel.
Na silnici něco opravovali... vyjel jsem brzo, ale zoufale pomalu jsem se posunoval... 20 sekund za 20 minut... nechci, aby čekala, to nechci...Dojel jsem za pět minut celá... přijela za chvilku...
Slušelo jí to...
Můžu Tě víc ukecávat?
Nechci vědět, co jsem ztratil... až to ztratím...
Protože bych věděl to samý, co vím dneska...
Já vím teď, co pro mě znamenáš...
Chci s Tebou být, ale nemohu Tě ukecávat.
(balancuji)
Pojedeme už?
Pamatuješ... jak to bylo kdysi?
---
V kině jsi se přitulila... (cuckovalo mě to)
Dáme si do smlouvy, že spolu zůstaneme aspoň pět let?
A co, když jeden bude chtít dál? Dá se to prodloužit? Tak jo, bude to ode dneška?
Jo?
---
Jeli bychom, i kdybychom jeli do a z kina jedním autem... jeli bychom takhle někdy večer k mekáči?
---
Máš
V kleci
dvě zelená těla
občas splývají
občas je v kleci jen jedno
občas druhé
vynořují se nadechnout
hladina vzpomínek je ale často nepřístupná
něco v hlavě vypojuje cestu A-B
a tělo nespí
jen hlava tam nic nepustí
...
zůstane tak tělo déle zelené?