Článek ..o několik dní později
Komentáře k článku: ..o několik dní později
dobryden: Kdo vyhraje, uteče. V tomhle případě, nevím. Zdá se mi, že je srab, který neumí řešit. Nebo nechce. Hodně sil. A neutopte se, dýchejte.
modryzivot: Kdysi dávno jsem zažívala úplně stejné pocity, jen s tím rozdílem, že jsem ze vztahu měla dvě malé děti... Naprosto tyhle pocty chápu (asi jako každý, kdo si prošel rozchodem) a chci vám vyjádřit podporu. Je to sice jen otřepaná fráze, ale... nejlepším lékem je čas. Dýchejte a uvidíte, že za nějaký čas budete o to silnější 
a jeden dovětek, článek je výborně napsaný - od srdce. Dobrá práce
winston: Děkuji za podporu. Nic mi nepomáhá. Cítím se zranění a hodně zoufalá. Vzal mi tu jistotu...Kterou na mě miloval. A já se potápím. Zatím co on - žije.
V hloubi duše mu to hrozně přeji. Z celého srdce.
dobryden: Víte, třeba vám to oběma pomůže. Někdo neumí mluvit, někdo neumí jednat a někdo, jak jsem psal. Uteče. Nemyslím si, že jste zoufalá jen vy. Jeho to určitě taky trápí. Jen to třeba neumí říct, dát najevo a třeba se bojí, že by se potopil taky. A má víc síly, aby to neudělal. Já četl vaše blogy. Má vás rád, řekl bych, že vás i miluje, ale nedospěl ještě k tomu, že i když lidi žijí v rodinném prostředí, vlastně jsou sami. Neuvědomuje si, co ve Vás měl a bude mu to chybět. Věřte mi. Takovou lásku už nezažije. Všechno ostatní bude jen kopie toho, co jste měli.
Hlavně se vy dejte dohromady. Zoufalost potápí a vy jste hodně dole. Bohužel.
Mám takový pocit, že vám vzal daleko víc než jen to, o čem píšete.
winston: Víte, já si nemyslím, že mu chybím nebo budu chybět. Udělal tlustou čáru a opravdu si myslím, že je už "někde" jinde. Dokáže to a já si tenkrát neuvědomila, jak mu to bravurně jde. Nepřišlo mi to, protože jsme byli zamilovaní a užívali si to. Byla jsem kráva. Ano, kráva. Ale já to neznala. On mi měl říct, jaké to je, jak je to těžké pro toho opuštěného, on měl být alespoň chvíli...Smutný. A on si užíval se mnou a já s ním. Já neznala, nekoukala, neslyšela a až teď jsem se poučila. A mám k tomu takovou pokoru, úctu k lidem, co jsou smutní, že ve mně je celý ten smutný svět.
Jak jsem to mohla dopustit?