winston: Víte, já si nemyslím, že mu chybím nebo budu chybět. Udělal tlustou čáru a opravdu si myslím, že je už "někde" jinde. Dokáže to a já si tenkrát neuvědomila, jak mu to bravurně jde. Nepřišlo mi to, protože jsme byli zamilovaní a užívali si to. Byla jsem kráva. Ano, kráva. Ale já to neznala. On mi měl říct, jaké to je, jak je to těžké pro toho opuštěného, on měl být alespoň chvíli...Smutný. A on si užíval se mnou a já s ním. Já neznala, nekoukala, neslyšela a až teď jsem se poučila. A mám k tomu takovou pokoru, úctu k lidem, co jsou smutní, že ve mně je celý ten smutný svět.
Jak jsem to mohla dopustit?