Kdysi jsem napsal povídku... dvě středy, nebo dva čtvrtky se to jmenovalo. Prostě po jednom dni byl ten samej... lidi si akorát neotočili kalendář... a bylo to v pohodě...

---

Ve skutečnosti... dopoledne byl jeden den, odpoledne druhý...

Občas řeším hrozně moc věcí... úplně zbytečně? (neumím zatím dopoledne popsat)

(Jsem Petr Pan? Nebo část ve mně je taková? Byl bych to ale já, kdyby nebyla?)

Chceš kafe? (je dost sladký?)

Snídaně ve stoje v kuchyni... (kafe-čaj, sladký-slaný)

Sladkoslaná pusa... (víš, že jím? řekla)

Nebudeme se milovat... Chceš se milovat? (dáme si zprávy? řekla)

Neříkám, že nechci... (Smála se, poznám to... chtěla)

Byla jí asi zima, celá studená... stejně... se svlékla... (a stála chvilku s peřinou kolem těla)

Objal jsem

Leží mi v hlavě ... jedna věc mimo...

(Mám měsíc přicuclej ke kovovým přihrádkám nad telefonem...)

 Je život... experiment?

Koho???

To nevím. Sebe sama na sobě a na ostatních?

Vyměnili jsme si kafe.

Seděli jsme vedle sebe na lavičce u Vltavy...

Jedno kafe bylo silný, druhý přeslazený... (chutnaly mi obě, Tobě asi ani jedno :o))

Probírali jsme Babiše (dá se volit?), Kalouska...

Pořád pršelo... na celé planetě... a stromy začaly růst... Obyvatelé je pozorovali...

Nikdo na planetě už nevěřil, že by staré legendy mohly být pravdivé... Že opravdu mohou existovat lesy...

Sedl jsem si do sálu... za chvilku bych měl přednnášet.

Evidentně to má skluz...

Smska... Kde jsem?

Pak další, mapa areálu

Je tady!

Věděl jsem, že přijede...

Má s sebou V., není sama... i tak přijela...

Uvidíme se?

Chce se mi vyběhnout ven... ale všichni na mě koukají... pan inženýr nám sem přijel něco říct... slyším to asi třikrát... jako bych byl hlavní hvězda... ale já potřebuju VEN!

Vidět JI!

Další prezentace, co má skluz...

Číšník přinesl kávy a vody...

SMS: Skvělý Tě slyšet! Vážně!

 Tohle uz nezaziji...

Mysli si to?

Vi to?

Chce to?

Chci ji!