...

Cítim se.....napsal jako první....

Mám pocit, že jsem to nikdy od nej neslysela.....aby mi rekl..jak se cítí...

Je mi, bylo mi, připadá mi apod...ale citim se, byla premiera...

Viděla jsem ho z dálky....stál a psal....Nejistý?

Kiss me, kiss, me, kiss me, jako by zpíval, ale nedíval se mi do očí..

/Co si asi v té chvíli myslel?.....řekni mi to/

Ve výtahu pusa....Nebyla jako vždycky....co se změnilo?...jeho hlava? myšlenky? pohled na svět?

Otvírala jsem byt a řikala jsem si...Má mě rád?

Mirrors.....jsou jako Ty na zidli...ze zacatku...vedle?...mimo?.....snaha? do jaky roviny to hodit?

Co polozit za otazky a jaky odpovedi dostat?........jako by kytara rikala, co by sis pral a slova to vyvracela....Strach?.....

O sebe? o me? ...Strašně těžká slova....věty...a najednou..v 1:17 se to cely zlomilo.....a byls to zase Ty?......jako bys mi rikal...víš, on si tím klidně mohl utřít zadeček.../dostalo  mě to..totalně...řikala jsem si, do tohodle člověka jsem se zamilovala!/

A Good Song .....co když já?...co když Ty?.....Kvuli mně?....komu?.....dva domečky?....Nikdo???....VEVERKA!!!!

Uděláš mi kafe?.....Hodně cukru?.......Nemůžeš jen ty čokolády a jogurty....Nezvládneš to pak....I když jezdíš...cestuješ....Potřebuješ ne momentalní energii pro tělo , ale takovou, která Ti pomuze jeste....tricet? ctyřicet let? /proc me neposlouchas?/

Talk Tonight je Tvoje nejlepší....Nejjistější...nejpovedenější....Je uplně přesná jako..když se mě dotkneš...I když je to letmý..když je to něžný...Když se nesnažíš vracet a přijimáš to bez přemýšlení kdo jake má skore. " Ted me pet minut libej"...Je to takovy, jako kdyz na sebe narazi, spoji se, chvili spolu jsou a pak se odpoji....Zvednou hlavu, zapnou knofliky a u toho posledního se na sebe podívají a řeknou.......

Řeknou......Jeste..../vnimam to tak jen ja?/

Masterplan.....To jsou děti.....když Ti řeknou, že vědí, že všechno víš , že jsou o tom přesvědčení a najednou víš, že ty všechny cesty mají smysl, že tam musíš jezdit, chceš, ne, musíš, protože to dává smysl, protože když Ti tohle řeknou, ví, že to u Tebe vždycky můžou najít, že by Ti to třeba neřekli, kdyby to měli někde v blízkosti, že se těší, že se něco dozvědí, že se těší na to, co jim připravíš, co uvidí, co zažijí, z čeho budou nějaký čas žít, prostě, musíš tam jezdit, protože...tohle je smysl.....života...

A potom si pustim znovu kiss me, protože to je ta nejčistší písnička, protože je tajemná, vášnivá, protože je v ní to neznámo...

Řekneš mi, jak moc se mýlím?

Rozdělíš 3?...2:1....1:1.....3:0......? ? ?

Chci s Tebou být, ale nemohu Tě ukecávat.

(balancuji)

Pojedeme už?
Pamatuješ... jak to bylo kdysi?

---

V kině jsi se přitulila... (cuckovalo mě to)

Dáme si do smlouvy, že spolu zůstaneme aspoň pět let?

A co, když jeden bude chtít dál? Dá se to prodloužit? Tak jo, bude to ode dneška?

Jo?

---

Jeli bychom, i kdybychom jeli do a z kina jedním autem... jeli bychom takhle někdy večer k mekáči?

---

Máš

Budeš mít zpoždění?

Stihnu to..

Chodov.....Galaxie....

Měl by tu už být....Těším se...

Kolona....

Latté a voda bez bublin...

Hodina 11 minut....o))

Konečně...

Ahoj...

Ahoj...

Chceš se mě dotknout?

Usměvy...

Vyprávění...

Nechci, abys mlčel...I když se to neposlouchá lehce...Taky tohle povídání mám a nevím, jak ho dávkovat...Taky, když s tím začnu, tak se třeba bojím....že se stáhneš....že si vic uvedomíš to, nad čím přemýšlíš...

Víme, co by bylo správné udělat.....

Ale nechceme....

Je to silnější...

Jako kdybychom si furt řikali....

Zaplaveme si?

Potopime se?

Vezmeme si šnorchl?

Rukavky?

Kruh?

Lehneme si na breh, abychom vsechen pisek meli pod plavkama?

Najdeme mušle?

Lehátko?

Cokoliv, jen nenastupuj jeste na tu loď...

Je to před čarou nebo za čarou?

Přišlo mi uplně přirozený dát si hlavu na rameno....Sundat si boty a nohy si dát na Tvé nohy...Lehnout si vedle Tebe..

Hladit Ti ruku třeba celý film....Dát Ti pusu na krk.....Kouknout se na Tebe....Zavřit oči....Stipnout se, jestli se mi to nezdá....

A najednou....zvláštní pohled...Z Vesmíru na Zem....Pusobilo to magicky...Nevnimala jsem film, dialogy, monology, ale jen ten pohled...

Furt jsem mela tendenci hledat dole "lavičku"

My jsme spolu byli ve Vesmíru.....

Pak mam okno.....

A pak zase Vesmir...

Třiminutový!

Bylo to hrozně silný. Bez orgasmu a pritom silný! Silnější....

Celou cestu jsme se domu klepala a plakala...Furt jsem Te citila....

Ptala jsem se....Co to mame? Co to mezi nama je? Co vsechno chceme zkusit? Co se snazime oddalovat?...Co to je za sílu? Gravitaci?

Jako kdyby to byl obal ty bubliny a my se pomalu...pomalu...co nejpomaleji dostavame do jadra...Kde se totalne....

Zblaznime!......

........

18:20 / 6:20/to je svetlo....rikala jsem si ...

Byl tam...čekal na mě...

měla jsem radost....

Ahoj...

Ahoj...

Tak jdeme?

Jdeme....

Máš svetr? Proč jsi tak nabalený? najednou??.-o)

Víš, že jako na podzim se obléknu, chodím tak celou zimu a na jaře to zase sundam??

Aha...A proč máš tak studený ruce?

To mám furt, přece nebudu nosit rukavice.....o))

Mávneš rukou? takhle?

Jsi opilý?

My bychom byli asi neskutečně štastní, kdybychom byli spolu, vid?

Prvni pusa až někde v lese...Hlídá, aby mě někdo s ním neviděl? Chrání mě?

Víš, že se ta zvířata bojí víc než Ty?

Co to bylo za zvuk?

19:00 /7:00/ ...docela už tma, vid?

Jéé, tady jsme dělali vlastovky...

Budeme fotit?

Víš, že nesnáším fotky...

Aha, tak už jsi zase v pořádku...Víš, že mě ta sobota dostala?

Chyť mě...

Nemohla jsem dýchat, tak jsem se bála...

Neboj se, nechceš se vrátit?

Chci....a nepouštěj mě....

Můžeš machrovat, to je Venuše?

Cože? tamhle ta hvězda?

Ano, to je Venuše...

Myslíš tu hvězdu?

.-o))

Poletím do Skotska, na týden...

Aha...dobře v pořádku....

Cože? na týden??

Ano, poletíš se mnou?

Týden..Už jsme to zvládli někdy takhle dlouho?

Bojím se, víš to?

Tamhle už je světlo, všechno bude v pořádku...

Chceš mi něco říct? Ted nebo nikdy...

Počkej, zkusím, jestli to dokáži...

Bychom, byste, byli, by, možná, třeba, kdybychom....

Angrešt...

Burákový maslo..

Ananasová čokoláda...

Jaký myslí, že mám žaludek??.o))

Počkej, čelenka....

Nech jí tam....do novýho bytu....

Nebylo to o tom....Ale v pátek to chci s tím!!!.-o)))))

Celý den jsem si pokladala jedinou otázku...

Jak se naučíme bez sebe žít?

Jaké to bude?

Nezavolat si...nenapsat si sms...poslat si mms....

A ona pak nedošla...

Tradice....Najednou nebyla.....

Co vsechno se ztrati?

Dopisy?

Otazky?

Kresby?

Čokolády?

Kiss me?

Vím, že si to budeme myslet, že instinktivně sáhneme po mobilu, propisce nebo se jenom letmo usmejeme a řekneme si..Indian nebo kovboj...V ruce budeme drzet kaminky na kiss me, v trave hledat ctyrlistek, na obloze prolitne letadlo, hvezdy nam ukazi letusku v kalhotech,  v jakemkoliv hotelovem pokoji na strope budou tři myšky, a balaton bude ticho bez mořského vzduchu...

Zdá se mi, že toho máme hrozně moc za tak krátkou dobu.....

nejmenši web, bublinu, rajče, tenhle blog, strasne moc spolecnyho majetku......Který se nedělí, o který se nikdo nepře, nehádá, ale který každý stráží jako nejcennější železnou tabulku na jakekoliv planetě...bez podpisu prezidenta...jen s princem, ktery chrání svoje lišky...

Jak to celý zvládneme?....

Naučíme se to?

Dokážeme to?

Den byl smutný...mrazivy......nový telefon byl rozbitý.....žádné sms.....

Tohle nevyléčí ani čas....

Ani jiný život, který jak řikáš není....Ale

Já mu musím věřit....alespon něčemu.....

I kdybych byla kámen a Ty kapka, která se o mě roztříští....

V kleci

dvě zelená těla

občas splývají

občas je v kleci jen jedno

občas druhé

vynořují se nadechnout

hladina vzpomínek je ale často nepřístupná

něco v hlavě vypojuje cestu A-B

a tělo nespí

jen hlava tam nic nepustí

...

zůstane tak tělo déle zelené?

Misky vah...

Pro a proti...

Svědomí a vědomí...

V člověku se to pere....protože to dennodenně prožívá...

Konfrontuje se s tím...

Prolíná se to v něm...pocity...vize...myšlenky...

Někdy ani nejdou unést..

A někdy jsou ty prožitky tak silný, že na ně nejde ...zapomenout...

Chaos..Karneval....

Jak to mozek generuje?..Podle jakych schemat?...Pomoci jakych kyselin?......slinných?....o))

Mám pocit, že system 1 i system 2 fungují. 6e člověk dá na první moment...na první chtíč a když pak nad tím přemýšlí, ví, že z toho budou..komplikace..problemy....Může se tělo pustit do boje s hlavou?...A ruce by pomohly kterému organu? Ledviny v tom mají jasno....Par kapek a vědí na čí stranu se postavit...Prsa řikala...stáhněme se....Prsty burcovaly- dotkněme se... oči sledovaly, rty se pohybovaly, jazyk se rozvazal, vagína křičela. Mozek se ptal- je to tak správně? Orgány se chichotaly a prosily- na chvíli si odpočiň, zvladneme to.

A teď se mozek ptá....co dál?...

Nikdy s ním nebudeš.....

Neztratí se....

Kolikrát se člověk může zamilovat do stejného člověka?

Kdysi jsem napsal povídku... dvě středy, nebo dva čtvrtky se to jmenovalo. Prostě po jednom dni byl ten samej... lidi si akorát neotočili kalendář... a bylo to v pohodě...

---

Ve skutečnosti... dopoledne byl jeden den, odpoledne druhý...

Občas řeším hrozně moc věcí... úplně zbytečně? (neumím zatím dopoledne popsat)

(Jsem Petr Pan? Nebo část ve mně je taková? Byl bych to ale já, kdyby nebyla?)