Napsal jsem kdysi scénáře...
... co by s námi mohlo být...
Pohybujeme se podle nich?
Snažím se ji ... nechat dýchat...
Ale je to těžký, nic moc nevědět...
Měla by si to prožít sama?
Jak se cítí?
Chtěl bych jí ... podat ruku... (nechala by mě?)
Uvažoval jsem dneska ... o zlomech v mym životě... cítí se podobně?
Od blbostí, jako že člověk někam jede a to samo rozděluje život na ten před cestou a ten po cestě...
A některý takový zlomy
Před dvěma hodinama .....si byl ve mně....
Před třema hodinama jsem byl v Tobe /zapnul jsem si pred chvili knoflik, co nebyl...../
Před čtyřma hodinama jsi byl ve mně....
Před pěti hodinama....v Tobě....
Nevim, jestli jeste o tom vis, ale pred peti hodinama jsi byl....ve mne...
Před šesti hodinama jsi vnikl do mě a dělals mi to...Sobě...Nám...
Před sedmi hodinami jsi mi řekla, že mě zbožnujes ....milovali jsme se spolu....libali.../Vzpomenu si na to......a
.....
.....
stojí mi/dneska kazdou hodinu..../
Před 6:55 minutama jsi mi řekl, že Ti stojí..kdyz slysis, ze bych u Tebe prespala...Za 6 minut Ti stal a byl ve mně...Vís, prvnich deset vterin bylo.........
Před osmi hodinama jsem byl v Tobe...na krajicku...a bylo to silene...silny...byla jsi horka...chtel bych si tenhle pocit uzivat hodiny.......
Před osmi hodinami mi chybela chvilka..k tomu....abych se......třasla...
Před deviti hodinama jsi rekla neco jako....ja mam pretahovaci....svleceny v jednom okamziku....vis, ze se mi hrozne libila chvilka..jak jsme stali a libali se???
Po deviti hodinach .....Te stale citim......stale citim...že Tě jeste chci...na kousek a ...na chvilku...
Po deseti hodinach jsme v polovine, kdy zas...budes ve mne??./....mravenecek....../
Po 10 hodinach Te ...chci.....cim dal vic....../......./
Spongebob by rekl......" hormonalne nestabilni.-o)"
Poprvé jsi o tom věděla předem... že přijedu ráno...
A i když jsi mi pak ráno psala, abych nejezdil, že to bude trochu jinak, cítil jsem, že vlastně i tak chceš, abych přijel... a já jsem přijet chtěl...
Do školky v 7:10 ...
"Tudy chodí všechny maminky!"
Povídání v autě...
Přejeli jsme kolem paneláku do jiný ulice... (cukalo to moc? :o))
...
"Tak
Chtelo se mi tam jet......
Bez plánu....I když, ten me napadl v aute...
Podniknu to a uskutecnim......
V Hornbachu jsem psala sms, jestli uz jsou na ceste...
Vyrazime...
Jsem asi tak pet minut od nich...
Zvlastni....
Jeste projdu touhle ulickou a pak se zeptam...
Nasla jsem to....
Jak dlouhy to potrebujete??,
To nevím...A ani nevím, jak to vysvetlit...o))
Tady mame 3,80.....
No, dobre, to by mohlo stacit.....o))
Vyjizdim vytahem....
Vsude pozustatky po detech....Hrozně milé....
Rizoto...../bez masa/
Stul v loznici....
Seda tapeta v koupelne/ velmi hezka!/
Dlouho jsem nemohla najit fixu...../nechtela jsem smejdit/
Sedla jsem si...a zacala psat....
Indicie.....Dopis.....Ukoly......
Jaké to bude, až prijede domu?
Jak se bude citit po dvou konverzacich kazda jineho razu?
Bude se chtit usmat?
Hledat poklad?
Zprijemnim mu to?
Nahodim zpatky na "nasi" vlnu?
Maličkost....
Podaná ruka....
Zabouchla jsem kolem třetí.....Nemohla jsem se zdržet....
Vis.....Bavilo me to...
Potřebovala jsem se nadechnout...
Domecku...
"Pojď, dneska Tě někam vezmu," a řekla, abych si nastoupil.
Popojeli jsme... do dětství...
Tady jsme bydleli...
tady svépomocí stavěli paneláky, ale protože se přidali pozdě, nezbyla na ně garáž...
tady byl les a tak...
tady bydlí brácha...
tady pak byly hromady písku...
(městečko dostávalo další dimenzi)
tady naši začali
Jak byla ta časová přímka?
Kdy? kde? proč?....a to byla slunickova? a M.?
Byls nesvůj...A mně to nešlo do hlavy....Jak to, že mi to nějak zapadá až teď?....jak to, že to pro mě nejsou žádný ukazatelé?
Čeho?
Člověka?
A co značí minulost člověka?
Můžeme někoho....soudit?....
Koupime si kaminky, pytel štěrku a pujdeme kamenovat jako v zivotu Briana?
Sli jsme do kopce a povidali si o Americké kráse, o konspiracnich/spikleneckych/ teorii , o tom, co s nama bude.....
O tom, že oba víme.....že budeme žít vlastně....sami....On si to nechce připustit.....možná ani dopustit......Ale tohle nemá....řešení.....
Zatím....
Vadí mi to?
K mu napsala.....Proč?....vidí se každý týden.......řekl jí, že mu ona nikdy nerekla...zustan......a ze nema pravo takhle na ni utocit....nejak shazovat.....nejak ji rict, jak se citil..jak to bylo z jeho pohledu...ale tohle ji rekl....a najednou je tu mail.......treba i najednou vidi....jaky je......ze....ze si nenecha vse libit......ze je kapacita ve svem oboru......ze se postavi na vlastni nohy....ze se postara o svoje deti.....ze dokaze najit svoji hudbu...humor....tempo svého žití.....ne přežívání.......že není loutka, která musí byt v tu a tu dobu doma.......delat to a to.....třeba je to pro ní najednou ten muž...kterého poznala.....kterého milovala...obdivovala...kterému se oddala....
Jak to mám vnímat já? postavit se k tomu?
Jak on bere zprávy z mého prostředí?
JAký to má vliv na naše konání?
Co vsechno uneseme, aniz by se neco zmenilo?
V autě jsme se políbili....
Koukal na hodinky.....
Po dlouhy době padla slova -neohlížej se.....
Jako bych s ním byla pět minut a ne celý odpoledne....
Noční sms.....jsou....intenzivní.....
Jako kdybychom si to řikali a lezeli vedle sebe......
...A ono se to nestalo...
Zatím
Prostírání je specifická věc.
Jedno nesedí s druhým a to , co sedí, se mi nelíbí.
Nemám čas, uvědomovala jsem si.....
Klíče v zámku, kabela na zem, prostírání na stúl....sirky, sirky..kam je mohl dát?
Košili , svetr do skříně, sundat džíny, vzít si pyžamo.o)
Už je tu....
Jeeeee, Koni, ahoj, nic nestíhám...
Máš hlad? jedla jsi?
První pusa.....
Týýýý jooo, máme prostírání a sirky jsou u stropu vesmíru, aby tam nemohly děti...
Druhá pusa....
Koukneme se na film? Naučíš mě s flashkou? Jee, tady dozadu? Gauč? Ikea? proč nemyslí i na to, aby se ten povlak dal natahnout?
Kapitán Phillips....
Chceš to vypnout?
Proč já? Jestli Ty chceš, vypni to.o))
Sundej si to pyzamo......
Víš, že nemůžu.....
Prvni chvile v transu.....
Film nepředčil má očkávání....Ale to se mi ted stava casto ..../v životu s Adele je pry 8 minutová lesbická scéna....o)/
Hladila jsem ho ve vlasech, kdyz chudak Hanks neveděl, co má dělat.....
Delší vlasy mu sluší/ne Hanksovi/ Cestičky pro lodičky taky....Přivírání očí.....prsty v puse......navlhčený rty.....vousy po me tvaři, těle...
Myslím, že jsem několik vteřin nevěděla , kde jsem....co se mnou je......
Když jsem později v autě přemýšlela, proc mě predjíždí kamiony a ja se tak strašně bojim, protože nevidim, kde jsou pruhy...a chtelo se mi řvát, plakat a řikala jsem si...mam doma malyho kluka, rozhoupala jsem se k angličtině...a k nějakýmu novému zpusobu žití......procituji to, co jsem dlouho už necítila a koukám na svět jinak......a nechci tu umřít, ještě nemůžu, ale vystoupit taky ne, smetli by mě......připomněla se mi ta chvíle, ta nepatrná chvilička, kdy je člověk zcela mimo sebe nebo v tom druhém a opravdu ....
Ho zří....