Leží mi v hlavě ... jedna věc mimo...
(Mám měsíc přicuclej ke kovovým přihrádkám nad telefonem...)
Je život... experiment?
Koho???
To nevím. Sebe sama na sobě a na ostatních?
Vyměnili jsme si kafe.
Seděli jsme vedle sebe na lavičce u Vltavy...
Jedno kafe bylo silný, druhý přeslazený... (chutnaly mi obě, Tobě asi ani jedno :o))
Probírali jsme Babiše (dá se volit?), Kalouska...
Pořád pršelo... na celé planetě... a stromy začaly růst... Obyvatelé je pozorovali...
Nikdo na planetě už nevěřil, že by staré legendy mohly být pravdivé... Že opravdu mohou existovat lesy...
Sedl jsem si do sálu... za chvilku bych měl přednnášet.
Evidentně to má skluz...
Smska... Kde jsem?
Pak další, mapa areálu
Je tady!
Věděl jsem, že přijede...
Má s sebou V., není sama... i tak přijela...
Uvidíme se?
Chce se mi vyběhnout ven... ale všichni na mě koukají... pan inženýr nám sem přijel něco říct... slyším to asi třikrát... jako bych byl hlavní hvězda... ale já potřebuju VEN!
Vidět JI!
Další prezentace, co má skluz...
Číšník přinesl kávy a vody...
SMS: Skvělý Tě slyšet! Vážně!
Tohle uz nezaziji...
Mysli si to?
Vi to?
Chce to?
Chci ji!
Navigace mě vedla ještě dál...
Billa. Zastavím tady. Prodejna novin? Kam kam kam?
Na chvilku jsem se podíval nahoru... moc pater... rychle jsem sklopil oči.
Klid.
Koupit parkovací lístek, je tady značka s hodinama...
Co když ji uvidím? Co když poznám podle fotek V. a ... co bych v takový situaci dělal? Neozvat se by bylo nefér, ozvat se by bylo... "ne překvapení," říkala.
Desetikoruna, lístek, zpátky k autu...
Klid.
Kam kam kam?
Nekoukat nahoru (vydržel jsem to)
Zeleno... jdu malým parčíkem, za zídkou hroby... pejskařky... děti choděj do školy... asi i do školky...
Nekoukat na nikoho!
Klid.
Kde jsou ve městě skrýše, kam se dá něco schovat, jak něco předat?
...
Na botách posekaná tráva, mokrý špičky...
Píšu smsku... jdu zpátky k Bille...
Přišla mi jedna od ní...
Sedám do auta a odesílám tu svoji... s návodem, kde je to schovaný...
Smska: "Ty jsi tady?"
Seděl jsem... nejspíš mohla vykouknout a viděla by mě...
Telefon
Mám to zvednout? Proč se ptá, jestli jsem tady? Co když udělá něco...
Nastartoval jsem. Hrozně dlouho mi nešlo vycouvat... furt něco jelo... nějaká paní parkovala přímo vedle mě... zajela tam snad v plný rychlosti... další auta...
Já se snad odsud nedostanu...
Klid.
Špatně jsem odbočil na kruháči...
Píplo mi "Mela jsem za Tebou bezet klidne i v pyzamu!"
...
Říká, až spolu budeme ležet v posteli a budeme si povídat...
Pojedeme ... ne, poletíme spolu do Londýna a vezmeme všechny děti - Ne, já chci jet lodí! - To by se líbilo V. ...
Plánujeme, protože chceme, aby se to stalo?
Nebo jen používáme budoucí čas na představy, který máme teď a právě jen v tomhle jedinym okamžiku?
Když si řekneme datum, kdy to ukončíme, vydržíme to?
A nehledal bych pak celej zbytek života...
... nějakou
... kopii
Tebe?