Víkend

Takové by to bylo... kdybychom spolu žili?

(samozřejmé? úžasné? přirozené? klidné? s angličtinou? s milováním se? s filmy? s televizí? v pyžamu? s čerstvým pečivem k snídani? s basketem? se společnou snídaní i obědem i večeří? s tabletem? s farmou?)

Proč se do toho vždycky vecpou otázky? Já vím, nejsou mimo, ale vedou někam? Vedou někam pozitivním směrem? Nebrání nám užívat si, co teď máme?

(ano, vždycky budeme mít otázky, já vím, to jsme my, takoví jsme)

Někdy se chytám do pasti otázek... přitom já chci hledat řešení... hledám řešení... věřím na řešení... jako Spongebob... řešení, kdy se dá najít cesta...

Cesta dopředu

(dostala jsi mě spoustou věcí... a pořád mě dostáváš...)

Vezmeme se v 80 nebo v 70? Nebo fakt dřív? :o)))