Odpoledne

Jak byla ta časová přímka?

Kdy? kde? proč?....a to byla slunickova? a M.?

Byls nesvůj...A mně to nešlo do hlavy....Jak to, že mi to nějak zapadá až teď?....jak to, že to pro mě nejsou žádný ukazatelé?

Čeho?

Člověka?

A co značí minulost člověka?

Můžeme někoho....soudit?....

Koupime si kaminky, pytel štěrku a pujdeme kamenovat jako v zivotu Briana?

Sli jsme do kopce a povidali si o Americké kráse, o konspiracnich/spikleneckych/ teorii , o tom, co s nama bude.....

O tom, že oba víme.....že budeme žít vlastně....sami....On si to nechce připustit.....možná ani dopustit......Ale tohle nemá....řešení.....

Zatím....

Vadí mi to?

K mu napsala.....Proč?....vidí se každý týden.......řekl jí, že mu ona nikdy nerekla...zustan......a ze nema pravo takhle na ni utocit....nejak shazovat.....nejak ji rict, jak se citil..jak to bylo z jeho pohledu...ale tohle ji rekl....a najednou je tu mail.......treba i najednou vidi....jaky je......ze....ze si nenecha vse libit......ze je kapacita ve svem oboru......ze se postavi na vlastni nohy....ze se postara o svoje deti.....ze dokaze najit svoji hudbu...humor....tempo svého žití.....ne přežívání.......že není loutka, která musí byt v tu a tu dobu doma.......delat to a to.....třeba je to pro ní najednou ten muž...kterého poznala.....kterého milovala...obdivovala...kterému se oddala....

Jak to mám vnímat já? postavit se k tomu?

Jak on bere zprávy z mého prostředí?

JAký to má vliv na naše konání?

Co vsechno uneseme, aniz by se neco zmenilo?

V autě jsme se políbili....

Koukal na hodinky.....

Po dlouhy době padla slova -neohlížej se.....

Jako bych s ním byla pět minut a ne celý odpoledne....

Noční sms.....jsou....intenzivní.....

Jako kdybychom si to řikali a lezeli vedle sebe......

...A ono se to nestalo...

Zatím