Gravitace
Budeš mít zpoždění?
Stihnu to..
Chodov.....Galaxie....
Měl by tu už být....Těším se...
Kolona....
Latté a voda bez bublin...
Hodina 11 minut....o))
Konečně...
Ahoj...
Ahoj...
Chceš se mě dotknout?
Usměvy...
Vyprávění...
Nechci, abys mlčel...I když se to neposlouchá lehce...Taky tohle povídání mám a nevím, jak ho dávkovat...Taky, když s tím začnu, tak se třeba bojím....že se stáhneš....že si vic uvedomíš to, nad čím přemýšlíš...
Víme, co by bylo správné udělat.....
Ale nechceme....
Je to silnější...
Jako kdybychom si furt řikali....
Zaplaveme si?
Potopime se?
Vezmeme si šnorchl?
Rukavky?
Kruh?
Lehneme si na breh, abychom vsechen pisek meli pod plavkama?
Najdeme mušle?
Lehátko?
Cokoliv, jen nenastupuj jeste na tu loď...
Je to před čarou nebo za čarou?
Přišlo mi uplně přirozený dát si hlavu na rameno....Sundat si boty a nohy si dát na Tvé nohy...Lehnout si vedle Tebe..
Hladit Ti ruku třeba celý film....Dát Ti pusu na krk.....Kouknout se na Tebe....Zavřit oči....Stipnout se, jestli se mi to nezdá....
A najednou....zvláštní pohled...Z Vesmíru na Zem....Pusobilo to magicky...Nevnimala jsem film, dialogy, monology, ale jen ten pohled...
Furt jsem mela tendenci hledat dole "lavičku"
My jsme spolu byli ve Vesmíru.....
Pak mam okno.....
A pak zase Vesmir...
Třiminutový!
Bylo to hrozně silný. Bez orgasmu a pritom silný! Silnější....
Celou cestu jsme se domu klepala a plakala...Furt jsem Te citila....
Ptala jsem se....Co to mame? Co to mezi nama je? Co vsechno chceme zkusit? Co se snazime oddalovat?...Co to je za sílu? Gravitaci?
Jako kdyby to byl obal ty bubliny a my se pomalu...pomalu...co nejpomaleji dostavame do jadra...Kde se totalne....
Zblaznime!......
........