Winston | Jsem nebezpečnej

Já jsem hroznej ... podvodník. Nebezpečnej.

Zrovna jsem bral T. z přebalováku, že ho dám do spacáku, a ...
- "Něco Ti dělá telefon!" říká K.
Vyběhl jsem k němu a smska a neznámý číslo...
- "Á, to mě prozvání mamka, jí pak musím zavolat," a smazal jsem z displeje, co že to bylo za akci.
- "To ho takhle necháš?" a K. ukazovala na T., kterej ležel odhozenej na gauči.
- "Aha," sakra, jsem mimo, hlavně klid... Dopnul jsem spacák a že jdu...
- "Ještě dudlík, přece!"
- "A jo. Musíš mi pak připomenout tu mamku, jo? Abych na to nezapomněl jí zavolat..." Vzal jsem náhradní dudlík, Tom si vzal ten hlavní a šli jsme. K. na mě nevěřícně koukala.

Bylo to nejdelší uspávání, i když trvalo jen 10 minut. T. byl vyřízenej (byl u babičky, to bych taky nedal :o))

Takže:
a) Proč mě prozváněla mamka? Co by mi mohla chtít?
b) Co když si K. všimla, že to byla smska a ne prozvánění? Co řeknu? Kdo mi to psal? Na neznámý číslo se už vymluvit nemůžu, protože to bych řekl rovnou a nevymejšlel si přece mamku.

Trochu mě asi chrání to, že když jsem byl 2 tejdny v Londýně studovat anglinu, v roce 2008, sednul jsem si jednou do double-deckeru a psal smsku a vedle si sedla holka a já kouknul.. nejdřív na prsa, ale pak i na mobil a ona ho měla česky! Tak jsem si řekl, že to ne, že ho budu mít anglicky, nikdo nemusí vědět, odkud jsem, tak jsem ho tehdy přepnul a zůstal tak do dneška. K. s tím neumí, ani v podstatě neví, jak zavěsit... takže by asi ani smsku nevyštrachala... Na druhou stranu je to agentka...

Vylezl jsem z ložnice a jako by se na to zapomnělo...

Pak mě prozvonila mamka. Típnul jsem to s úsměvem a volal jí zpátky. Fakt mi něco chtěla říct.

Uf.

UFF!