winston: Víte, já se dostala někam, odkud nebylo východisko. Unavila jsem se a zahltila sama sebe něčím, co nebylo dobrý. Ani pro mě, ani pro něj. Když nad tím zpětně přemýšlím, já byla hrozná. Neuměla jsem si nic užít. Nebyla jsem to já. Ano, prosila jsem ho, pomoz mi, ale on to asi nechtěl, nevěděl jak nebo neuměl.
Chyba je u mě. Opravdu. To, co jsem měla ráda jsem přestala dělat. Nebyla jsem ženská, neusmívala jsem se a pohltilo mě nějaký zlo, nedobro, hnusno.
Jak je to možný?
Ale víte co? Já myslela, že ON je ten, kdo mě vytáhne. Kdo mě v tom nenechá. A jemu došla síla, energie. A opustil mě, protože potřeboval sílu pro sebe a pro děti.
Já mu tak věřila, já jsem se mu svěřila.
A teď jsem tu. Smutná. Hodně smutná. O by mě v tom nenechal. Ale já dala srdce jinému.