Šipky

Sachr

Svíčku

Sirky

Měsíčkovou mast

Stihnu to?

Mám to všechno?

Kartáček

KAlhotky

Kostkovaná

Telefon....

Ahoj, víš...mám nápad...

JAký? /ví to...že tam jedu/

Co kdybych si vzal dovolenou?...Víš, můžu....Jeden, dva tři dny, kolik potřebuji...

Co mi řiká? že chce trávit narozeniny se mnou?....že by rád byl se mnou?..že mu je stejně jako mně....a chce být se mnou???

Tak co? Jo?? Ne? Máš čas? Chceš? Potřebuješ?

V deset v domečku!

.....

Psala jsem na tabuli a slysim klice v zamku....Kůň je doma.....

Jeee, ahoj a vsechno nejlepsi.....Pojd po šipkách až k pokladu........o)

Sfoukni a něco si přej....Něco moc tajnýho......../děti?/

Bylo deset a tři minuty a už jsme se milovali....

Krásně....Něžně.....živočišně....Kolikrát?....furt...dokola.......kolik myslíš, že je hodin?

Poledne?....

Jedna??

Pojd na oběd.....

Tři hrnečky...

Talíř na tavenák...

Povlečení....

Měl narozeniny.....

Chtěla jsem, aby byl štastný.....

Na rozhovor o dítěti mě to nepustí....

Na rozhovor u vanilkovyho Latté nechci.....

U McD jsem na minutu zastavila....

Na místě kde jsme byli předtím.....Třeba jednou....až o sobě nebudeme vědět, potkáme se v pátek přesně tam.....

Koni,

všechno nejlepší

přeje

Hřívová

12:25

Co si vezmeš, mama, na sebe?

Nevím...

Za pět minut bys měla vyjet...

A jo...Červenou rtěnku..Od ty se to bude asi odvíjet...

Co se to tu děje? Všichni lidi v nákupním centru? Neumějí chodit ven?

Ahoj...

Ahoj....

Vyjedeme??

Ano...

Tady jsem chodil na gymnazium...

Tady je divadlo..

Tady je šatna...

Tady jsou naše místa....

Představení....vtipný...hrozně se mi líbilo..

Hladili jsme se...

Líbali...

Prý...nikdy jsem Tě neviděl v ničem jiném...než...džínach , kostkovaném a nahou......

Prý....nikdy jsem neměl takovou zpětnou vazbu....

Prý.....půjdeme pro džíny?

..........štávu?

..........nudle?

Strašně mu slušela...

Bunda....

Sako.....

Šedivý džíny......

/jak anglicka hudebni hvězda.-o)/

Kalhoty na přednášku.....jsou dokonaly...../nezapomen, jednobarevná košile/

Ještě boty....

Pojd na nudle...!

Tak jo....

Chytla jsem Te na schodech, uprostře všech lidi....z B.......co tam nakupovali....

6.měsíc...

Myslí na to.....jak děti mají vznikat?...z lásky?...ne proto, že si lide řeknou, že už je čas...ne proto, že tím chtějí něco zachránit....ne proto, že se to stane ....nedopatřením......

Z lásky....

Co se rozpoutá v duši, když milujeme někoho mimo sebe?

Je to.....zázrak?

Alchymie?

Chemie?

Čistota vědomí?

101?

Nebo je to jen rozloupnutí vlašského ořechu a překvapení uvnitř?

Na silnici něco opravovali... vyjel jsem brzo, ale zoufale pomalu jsem se posunoval... 20 sekund za 20 minut... nechci, aby čekala, to nechci...Dojel jsem za pět minut celá... přijela za chvilku...

Slušelo jí to...

Můžu Tě víc ukecávat?

Nechci vědět, co jsem ztratil... až to ztratím...

Protože bych věděl to samý, co vím dneska...

Já vím teď, co pro mě znamenáš...

Já...já...já.....

Víte kdo jste?

Kde jsem? Co ode me chcete?

Potřebujeme od Vas vypocitat jeden vzorec...pro nase letadla.....

Proc myslite, ze prave já bych to dokazal?

Vložila Vám ho do hlavy....

Kdo?

Ale no tak....Dáme Vám zadání, Vy ho vypočítáte a můžete se vrátit...Budete volný....Vrátíme Vám paměť...život...Vaši planetu....

Zatmělo se mi před očima...Vzpomněl jsem si na příběh, který jsi mi vyprávěla...Byl o klukovi, za války, ptali se ho...kdy byl jeho nejštastnější den....ani na vteřinu se nezamyslel....řekl..víte...když umřel můj bratr....rok 1944.....Mohl jsem si vzít jeho kabát a ....boty...

Jaký je rok?

2029

Co kdyz to budou letadla, stroje, ktery zničí moji planetu?...co kdyz to bude vzorec pro zbraně, který na nas zautočí?..kdo vlastne oni jsou?...A kdo jsem já? Jaká rodina?....Je mi 53..Má muj zivot nejakou cenu, smysl, krome toho vzorce?

Má..máte ženu a děti...

Nevzpominam si....

Rozptylovalo  by Vas to....vymazali jsme Vam pamet...

Proc bych mel pocitat vzorec...Treba k necemu...co muze zabit miliony lidi? co kdyz s tim strojem bude zabita moje rodina? a jak bych to potom unesl ja? Melo by cenu zit?

Svedomi, svedomi..ja mam totiz svedomi, vite?..mam otazky a chci odpovedi....

Pamatuji si...vedli jsme hodne debat o svedomi....diskutovali jsme..machali jsme rukama...poskakovali....bylo pro nas dulezite mit svedomi...byl to nas hnaci motor...ucili jsme svedomi detem....byl to ukazatel...spravnosti..moudrosti...moralnich hodnot..pres ktery vlak nejede....

Ona existuje...Je tam nekde....Cítím to...

Dal jsem se do pocitani...Okusoval jsem propisku... hologram...deset na patnactou....pí...to proklate pi....odmocnina z nekonecny lasky...uz vim , co udelam....ano..sedim v nem...ano, potrebuji vedet to cislo....ano..vim...ale kdyz vim ja...vedi to taky oni...ctou mi myslenky....?...

Slysim je bezet.....mačkaji kod.....

101

Vznítí se to.....

Moje rodina...ano..moje rodina....vse delam pro ni...ano....rychle.....ona.....deti.........práááásk....

Tati, vstavej.....slibil jsi, ze nam udelas palacinky....

Protru oci a kouknu vedle sebe....

Jsi tam....

Vidim Te.....Spíš....oddychuješ.....

JSI!...

Ano, deti, uz jdu , hned jsem v kuchyni...

 ...

Cítim se.....napsal jako první....

Mám pocit, že jsem to nikdy od nej neslysela.....aby mi rekl..jak se cítí...

Je mi, bylo mi, připadá mi apod...ale citim se, byla premiera...

Viděla jsem ho z dálky....stál a psal....Nejistý?

Kiss me, kiss, me, kiss me, jako by zpíval, ale nedíval se mi do očí..

/Co si asi v té chvíli myslel?.....řekni mi to/

Ve výtahu pusa....Nebyla jako vždycky....co se změnilo?...jeho hlava? myšlenky? pohled na svět?

Otvírala jsem byt a řikala jsem si...Má mě rád?

Mirrors.....jsou jako Ty na zidli...ze zacatku...vedle?...mimo?.....snaha? do jaky roviny to hodit?

Co polozit za otazky a jaky odpovedi dostat?........jako by kytara rikala, co by sis pral a slova to vyvracela....Strach?.....

O sebe? o me? ...Strašně těžká slova....věty...a najednou..v 1:17 se to cely zlomilo.....a byls to zase Ty?......jako bys mi rikal...víš, on si tím klidně mohl utřít zadeček.../dostalo  mě to..totalně...řikala jsem si, do tohodle člověka jsem se zamilovala!/

A Good Song .....co když já?...co když Ty?.....Kvuli mně?....komu?.....dva domečky?....Nikdo???....VEVERKA!!!!

Uděláš mi kafe?.....Hodně cukru?.......Nemůžeš jen ty čokolády a jogurty....Nezvládneš to pak....I když jezdíš...cestuješ....Potřebuješ ne momentalní energii pro tělo , ale takovou, která Ti pomuze jeste....tricet? ctyřicet let? /proc me neposlouchas?/

Talk Tonight je Tvoje nejlepší....Nejjistější...nejpovedenější....Je uplně přesná jako..když se mě dotkneš...I když je to letmý..když je to něžný...Když se nesnažíš vracet a přijimáš to bez přemýšlení kdo jake má skore. " Ted me pet minut libej"...Je to takovy, jako kdyz na sebe narazi, spoji se, chvili spolu jsou a pak se odpoji....Zvednou hlavu, zapnou knofliky a u toho posledního se na sebe podívají a řeknou.......

Řeknou......Jeste..../vnimam to tak jen ja?/

Masterplan.....To jsou děti.....když Ti řeknou, že vědí, že všechno víš , že jsou o tom přesvědčení a najednou víš, že ty všechny cesty mají smysl, že tam musíš jezdit, chceš, ne, musíš, protože to dává smysl, protože když Ti tohle řeknou, ví, že to u Tebe vždycky můžou najít, že by Ti to třeba neřekli, kdyby to měli někde v blízkosti, že se těší, že se něco dozvědí, že se těší na to, co jim připravíš, co uvidí, co zažijí, z čeho budou nějaký čas žít, prostě, musíš tam jezdit, protože...tohle je smysl.....života...

A potom si pustim znovu kiss me, protože to je ta nejčistší písnička, protože je tajemná, vášnivá, protože je v ní to neznámo...

Řekneš mi, jak moc se mýlím?

Rozdělíš 3?...2:1....1:1.....3:0......? ? ?

Chci s Tebou být, ale nemohu Tě ukecávat.

(balancuji)

Pojedeme už?
Pamatuješ... jak to bylo kdysi?

---

V kině jsi se přitulila... (cuckovalo mě to)

Dáme si do smlouvy, že spolu zůstaneme aspoň pět let?

A co, když jeden bude chtít dál? Dá se to prodloužit? Tak jo, bude to ode dneška?

Jo?

---

Jeli bychom, i kdybychom jeli do a z kina jedním autem... jeli bychom takhle někdy večer k mekáči?

---

Máš

Budeš mít zpoždění?

Stihnu to..

Chodov.....Galaxie....

Měl by tu už být....Těším se...

Kolona....

Latté a voda bez bublin...

Hodina 11 minut....o))

Konečně...

Ahoj...

Ahoj...

Chceš se mě dotknout?

Usměvy...

Vyprávění...

Nechci, abys mlčel...I když se to neposlouchá lehce...Taky tohle povídání mám a nevím, jak ho dávkovat...Taky, když s tím začnu, tak se třeba bojím....že se stáhneš....že si vic uvedomíš to, nad čím přemýšlíš...

Víme, co by bylo správné udělat.....

Ale nechceme....

Je to silnější...

Jako kdybychom si furt řikali....

Zaplaveme si?

Potopime se?

Vezmeme si šnorchl?

Rukavky?

Kruh?

Lehneme si na breh, abychom vsechen pisek meli pod plavkama?

Najdeme mušle?

Lehátko?

Cokoliv, jen nenastupuj jeste na tu loď...

Je to před čarou nebo za čarou?

Přišlo mi uplně přirozený dát si hlavu na rameno....Sundat si boty a nohy si dát na Tvé nohy...Lehnout si vedle Tebe..

Hladit Ti ruku třeba celý film....Dát Ti pusu na krk.....Kouknout se na Tebe....Zavřit oči....Stipnout se, jestli se mi to nezdá....

A najednou....zvláštní pohled...Z Vesmíru na Zem....Pusobilo to magicky...Nevnimala jsem film, dialogy, monology, ale jen ten pohled...

Furt jsem mela tendenci hledat dole "lavičku"

My jsme spolu byli ve Vesmíru.....

Pak mam okno.....

A pak zase Vesmir...

Třiminutový!

Bylo to hrozně silný. Bez orgasmu a pritom silný! Silnější....

Celou cestu jsme se domu klepala a plakala...Furt jsem Te citila....

Ptala jsem se....Co to mame? Co to mezi nama je? Co vsechno chceme zkusit? Co se snazime oddalovat?...Co to je za sílu? Gravitaci?

Jako kdyby to byl obal ty bubliny a my se pomalu...pomalu...co nejpomaleji dostavame do jadra...Kde se totalne....

Zblaznime!......

........