Pro každého to platí jinak

19. březen 2017 | 23.33 |
› 

Řekla jsi mi, že jsem přísný
Když jsem Ti řekl, že povídáš pořád dokola to samý
Jak to, že Ty mi to říct můžeš, když Ti to samý u mě vadí?
A já jsem přísný?

Jak to, že věci jsou jinak v pořádku u Tebe a jnak u mě?
Když já se věnuju dětem, je to špatně, protože bych měl mít čas pro sebe
Napadlo Tě někdy, že já se jim chci věnovat?
Že se jindy většinou tak moc nevyblbnu?
Že někdy chci stříhat něco z kartonu nebo jít do ZOO na lachtany, který už znám, ale který mě vždycky znova a znova fascinujou?

A Ty se v takových chvílích ode mě izoluješ se a věnuješ se o to víc svýmu synovi
Schovaný ve svym městě...
Jako bys chtěla ukázat, že taky pro něj něco děláš
(i když v tejdnu toho děláš jako žádná jiná máma na světě)
Co dokazuješ snahou vystřídat miliony aktivit?
Ty se nemusíš věnovat sama sobě?

---

A pak Ti chci volat a jen si popovídat

Ale vím, že bys to volání vzala, jako že se po cestě nudím a proto Ti volám
A byla bys jen zase hnusná
Hledala bys, co moje děti udělaly špatně...
A že jsem se nevěnoval sobě (to ale tak nemyslíš, je to jen zástěrka)

---

Nezeptáš se mýho syna na to, co se ptáš mě, protože jeho se má ptát jeho máma
Ale nějak přirozeně bereš, že já se ptám Tvýho syna, když mě něco zajímá - protože mě to fakt zajímá
A protože ho beru normálně
A nebudu říkat, že se má ptát jeho táta...

---

Celý mě to trápí

Chci ti volat mockrát denně, ale nemůžu Ti volat

Nemůžu si s Tebou povídat...

Jak to?

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře