...Zelenkavý...tygří...oči...

Stals tam...

Cekals na me...

Ja v ruce další knižku do sbírky...

Rekli jsem si ahoj?....dali si pusu?.....nebo jen..pujdeme???

Aha uz vim....vsichni z B.

Cesta v aute....No....NONO!!!.-o))

Na lavicce telefon...Myslela jsem si, ze je to mama...Zvlastní zavan M. Vis, co mas delat? nebo alespon vis, co chces delat?

Představení...Aha, my tam byli kvuli predstaveni....

Pamatuji si...šipky...dva obrazy...trampolinu...Ondru, který mel hazel šipky....a pak..jak jsme se libali..Já to vnimala..nejak uplne jinak....Bylo v tom pro me neco vic..jako vyssi level...jako, kdybych se vznesla....a byla chvili ve stavu beztiže...

Cesta zpatky byla lepsi....Bylo to tou tmou?..tim, ze uz jsme se mohli dovolit chytit? zastavit se? rict si? dat si pusu?....

Parkovací lístek...Tva ochota...Dostala me! totalne...

McD.....knoflicky....

Ty...vášeň.....Libilo se mi to.....

Jedna sms a okamzity usnutí....

Ve Stodulkach....

Leží mi v hlavě ... jedna věc mimo...

(Mám měsíc přicuclej ke kovovým přihrádkám nad telefonem...)

Vlak

Metro

Tramvaj

Došli jsme tam pěšky..

Přišlo mi to na malém plácku..Amatérský...

Telefon....Nechceš koupit lístky?

Ukládala jsem je do peněženky a šli jsme si sednout a žonglovat..a vyzkoušet vše, co tam bylo...

Řikala jsem si..užijem si to s V. Nebudu ho hledat v davu lidí, nechám ho s dětma a měli jsme se domluvit, že si neřekneme ani ahoj..

Litovala jsem toho, že jsme to tak neudělali...

Tričko jsem poznala....Dětí jsem si nevšimla /Eliš jsem neviděla vubec, Matěj mi příšel..malej...o))/...Ex jako sympatická hezká ženská.....Víc jsem o tom, v tu chvíli nepřemýšlela....

Nepamatuji si, co jsme si řekli...

Ale věděla jsem, že se chci hlavně věnovat V.

Ve stanu jsme si sedli uplně do kouta...dozadu....V. prisel zepredu, ze chce byt se mnou. že F tam ma deti a manzelku.o)

V polovině představení mi V. řekl, že ho to nebaví. ze je trapny...a když si před ním kluk stoupl na zidlicku, bylo to jasny, že to musí přetrpět...

Kdyz to skoncilo, koukali jsme na mapu, jak se dostat na Podbabu. Mami, pojd se podivat jeste dozadu, bude krasny vyhled....Učaroval nas...Petrin, karluv most, mami, mami, tamhle vzadu okolo toho jezdime domu.....Pujdeme nekdy na lod na Kampu? a vezmeme to horem a pak si sedneme jeste na chvili na travu?

Žonglovat se mu už nechtelo...mami, udelej vlastovku, budeme si hazet....A co to pises? dopis? muzes mi ho psat na zadech...a mami, necti si, pojd, lehnu si na Tebe a budeme si vypravet...a mami, Ty jsi jak mala holka, kdyz tu se mnou takhle blbnes....

Telefon....O. prijedete? musite metrem, autobusem, dojeďte....

Utrpení...Nejsem na Prahu zvykla...prestupovaní, ctení v jizdních radech....

Celou dobu jsem premyslela...ze tohle setkani..je vlastne srovnavani...Já se srovnavam, ja se soudim, ja si rikam....ze proste tohle delat nemuzu...ze vlastne nikomu nesaham po kotniky, ze jsem vlastne nikdo a ze nejlip to zvladam, kdyz jsem sama. Ze se s nikym nekonfrontuji, ze si nerikam, ze vsichni jsou lepsi nez ja, ze vlastne...jak to rict....kdyz mam okolo sebe bublinu, vidim jen ten svuj svět...a nejsou žádný odnože...otázky..pochybnosti.......že jsem "silnějsí"...když vím, že to celý zvládám...

Nejsem asi tolik zranitelna...

Premyslím si o celem svetu, ale nikde tam nefiguruji ja...

Asi mi nemuzes rozumet...

Ale chtel si, abych Ti mohla rict vse, co je v mych silach....

...Tak...tady to mas.....

Vubec nevim, jestli mame zitra jit na la Putyku...

Vubec nevim, jestli je to spravny....

Co když ztratím pudu pod nohama?

Jak dlouho se z toho budu hrabat?

A kolikrat to muzu zvladnout?

Hra....Experiment.....Zivot.....

Krajina u kamenneho mostu....

 Je život... experiment?

Koho???

To nevím. Sebe sama na sobě a na ostatních?

Vyměnili jsme si kafe.

Seděli jsme vedle sebe na lavičce u Vltavy...

Jedno kafe bylo silný, druhý přeslazený... (chutnaly mi obě, Tobě asi ani jedno :o))

Probírali jsme Babiše (dá se volit?), Kalouska...

Pořád pršelo... na celé planetě... a stromy začaly růst... Obyvatelé je pozorovali...

Nikdo na planetě už nevěřil, že by staré legendy mohly být pravdivé... Že opravdu mohou existovat lesy...

 Na planetě Y-35 žily bytosti, ktere dýchaly a žily z myšlenek okolních bytostí vzdálených od nich nejvýše 3 metry... Bytosti se obklopovaly bytostmi opačného pohlaví a jejich vášně se odvíjely v orgasmatronu... to byl stroj, ktery přenášel otázky těch druhých a působil tak na pohlavní orgány...

Když se někdo nesnažil odpovědět, s tím druhým to nic neudělalo... když odpověděl, tomu

Četla jsem...blog...

Některý jsou dojemny....Usměvný...

Co jsme všechno chtěli prožít, to naše..kdyby.....

A co jsme vlastně prožili....

Jaký je to vlastně celý čas? Minulý? přítomný? budoucí?

Podminovaci? čím? kým?

Koupils mi gumičky do vlasů a myl mi vlasy.....

Víš to? Uvědomuješ si to?

Učíš se, která maličkost mi udělá radost?

Chceš dobu, kdy si nebudu řikat?

Kdy si nasadíme sluchatka a zalepíme pusu a stejně budeme vědět?

Může se to stát?

Stane se to zrovna nám?

Proč by mělo?

A proč by právě nemělo?

Před deseti lety....Za deset let.......

Jak to vlastně je?

Kolik otázek se musí položit, aby se člověk dozvěděl něco, co ho posune dál?

Co ho utvrdí, že žije správně?

Víš to?

A řekneš mi to?

Jaké to je.......kdyz.....

Se na mě koukáš?

Když se mnou mluvíš?

Když se spolu smějeme?

Když spolu hrajeme?

Když se mě dotýkáš?

Když mě políbíš?

Když mě pohladíš?

Když mě svlékneš?

Když do mě vnikneš?

Když se se mnou milujes?

Když se se mnou uděláš?

Když si pak vedle mě lehneš ?

Když se pak na mě koukáš?

Když chceš........

znovu...

a stále dokola....

....řekni...

.....

Something in the way she moves /poskakuje?/
Attracts me like no other lover
Something in the way she woos me /balí?.-o)/

I don't want to leave her now
You know I believe and how

Somewhere in her smile she knows
That I don't need no other lover /no.-o)/
Something in her style that shows me /jaký styl?/

Don't want to leave her now
You know I believe and how

You're asking me will my love grow /stále se ptám/
I don't know, I don't know
You stick around now it may show
I don't know, I don't know

Something in the way she knows /vim? nevím?/
And all I have to do is think of her /vážně?/
Something in the things she shows me

Don't want to leave her now
You know I believe her now